Pardubice = hokej(bal)ové město

Tahle sázka se vydařila! Že se Velká pardubická pojede až na podzim? Nevadí. Bavíme se o hokejbale. Sázka na Pardubice pořadatelům šampionátu vyšla na výbornou. Perníkové město totiž není jen městem hokeje. Jak je vidět, populární jsou zde všechny hokejkové sporty. Vydařený týden trošku pokazil jen nesplněný český sen o zlatu. I když vlastně i ten se zásluhou žen podařilo splnit.

Psal se rok 2009 a Česká republika hostila hokejbalový šampionát. Pořadatelským městem byla Plzeň. Veskrze pozitivní ohlasy a celková úroveň šampionátu byly vysoko nastavenou laťku pro pořadatelské následovníky. Od té doby ušel hokejbal pořádný kus cesty kupředu. Z pohledu šampionátů procestoval půlku světa, aby se vrátil tam, kde ho mají tak rádi – k nám do České republiky. Pardubice nečekal snadný úkol. Očekávalo se minimálně srovnání úspěchu plzeňského turnaje. Podařilo se to na výbornou. Včetně diváckého rekordu.

Mnozí mimopražští občané na metropoli žárlí, protože mají pocit „pragocentrismu“. Někdy oprávněně, někdy trochu méně. Tentokrát se ale znovu potvrdilo, že uspořádat špičkovou sportovní akci mohou i podstatně menší města, která si své jedinečné příležitosti váží. V Pardubicích prakticky nešlo narazit na místo, kde by o hokejbalovém šampionátu nebyla zmínka. Modré billboardy zářily nejen po celém městě, ale také v přilehlém okolí. Zvláštnost situace dokládala také přítomnost exotických hráčů, a to i těch tmavé pleti, kteří se pohybovali v okolí haly a nikomu nepřišlo divné, že tam jsou. Prostě takový malý, ovšem výborně fungující Babylon.

Než přejdeme k samotným hráčům, je třeba pochválit veškeré pořadatele-dobrovolníky, kteří se ochotně snažili pomoct a bez nároku na finanční honorář zajišťovali hladký průběh akce. Špičkovou práci odvedli také členové produkčního týmu, kteří se starali o zábavu během utkání. Jejich sestřihy akcí, zábavné vstupy či práce hlasatele bavily přítomné publikum. Tím hlavním lákadlem byli ale pochopitelně čeští hokejbalisté. Hráli výborně. Byť byli možná trochu svázaní úžasnou atmosférou, která je pro ně snad jedinou odměnou za celoživotní snažení v tomto amatérském sportu, všichni do jednoho v čele s famózním gólmanem Heczkem nechali na hřišti duši. Ani to ale nakonec na titul nestačilo.

Katem Čechů se stali v semifinále Slováci. Nervydrásající bitvu, která skončila bez gólů, musela rozhodnout až trestná střílení. V nich měli navrch obhájci titulu ze Slovenska, kteří rozjásali skupinku svých příznivců. I s nimi přihlíželo historické federální bitvě rekordních 7 592 skvělých diváků, z jejichž povzbuzování jde ještě teď mráz po zádech. Nepopsatelný smutek, který zahalil pardubickou arénu, pak jen dokreslil, jak moc všichni toužili po návratu zlata domů, jak zněl koneckonců i oficiální hashtag turnaje. Semifinálovou hořkost pak částečně napravila výhra v utkání o třetí místo a především zlato našich žen.

Tohle vše se ale mohlo odehrát jen proto, že se Pardubice zhostily pořadatelské role na výbornou. Páteční a sobotní divoký večer ve východních Čechách jen potvrdily, jak moc si všichni účastníci šampionát užívali. Přestože se nepodařilo sen proměnit v realitu, na tohle mistrovství bude většina vzpomínat jen v tom nejlepším světle. Pardubice potvrdily, že jsou nejen hokejovým městem. Sport sem prostě patří. Proto až se příště budeme ucházet o podobnou vrcholnou akci, nemělo by se zapomínat na fakt, že v Česku máme také jiná města než jen Prahu. Nejen tam je totiž strašně krásně.

Místo události: Sukova třída 1735,Pardubice