Každý pokrok je doprovázen vznikem odpadu a nejinak je tomu i v případě kosmonautiky. Od vypuštění první umělé družice Sputnik 1 v r. 1957 se v kosmickém prostoru kolem Země dá najít...

Každý pokrok je doprovázen vznikem odpadu a nejinak je tomu i v případě kosmonautiky. Od vypuštění první umělé družice Sputnik 1 v r. 1957 se v kosmickém prostoru kolem Země dá najít pozoruhodná lidská stopa.

Za uplynulých 62 let se na oběžnou dráhu dostalo v průběhu přibližně 5 000 letů asi 6 000 satelitů z nichž je necelá tisícovka stále funkční. Sledovací radarové sítě evidují běžně více než 21 tisíc objektů s velikostí více než 10 cm na nízké oběžné dráze (LEO) a větších než 30 cm na geostacionární dráze (GEO). Počet kusů s velikostí 1 cm až 10 cm se odhaduje na 500 tisíc.

Hrozí, že by se zde mohly kaskádově rozšířit kolizní procesy a během několika málo let či desetiletí by se z těchto oblasti stalo nebezpečné místo pro kosmické aktivity vůbec.​

Jedním z preventivních kroků může být i odstranění ročně 5 až 10 velkých objektů z oběžných drah s vysokou hustotou dalších objektů a s dlouhou životností tak, aby se stabilizovala populace kosmického smetí a nedocházelo dále k jejich masivnímu nárůstu. Čím později začneme, tím horší situace bude a účinnost se bude výrazně snižovat.   zobrazit méně