„I přes letošní epidemiologickou situaci kvůli pandemii koronaviru se zájmem o vyšetření počítáme. Dne otevřených plicních ambulancí by se měli zúčastnit především pacienti s chronickým kašlem a dušností, které je trápí několik týdnů nebo...

„I přes letošní epidemiologickou situaci kvůli pandemii koronaviru se zájmem o vyšetření počítáme. Dne otevřených plicních ambulancí by se měli zúčastnit především pacienti s chronickým kašlem a dušností, které je trápí několik týdnů nebo dokonce měsíců. Naopak lidé s akutními příznaky jako náhlý kašel nebo horečka by rozhodně do ordinace chodit neměli. Tyto příznaky k projevům IPF nepatří,“ říká MUDr. Miluše Zitková z Polikliniky Pardubice. IPF je nemoc, která poškozuje plicní sklípky. Jemná tkáň se mění na husté vazivo a kvůli tomu plíce tuhnou. Změna je nevratná. Onemocnění, které postupně pustoší plíce, jizví je, až nezbývá plocha na dýchání, zabíjí pacienty bez léčby do pěti let. Na loňském dni otevřených ambulancí vyslovili pneumologové z Pardubického kraje podezření na IPF u dvou pacientů, které poslali do specializovaného centra k podrobnému vyšetření. U žádného z nich ale tamní lékaři diagnózu vzácného onemocnění plic nepotvrdili. „Pneumologové by měli do specializovaných center poslat všechny pacienty s nálezy, které nedokážou s jistotou rozpoznat. IPF se nejčastěji projevuje dušností a kašlem. Při poslechu plic slyšíme u pacienta zvuk připomínající chůzi po zmrzlém sněhu nebo rozepínání suchého zipu. Dalším z příznaků IPF jsou i paličkovité prsty a nehty ve tvaru hodinových sklíček,“ říká MUDr. Martina Šterclová, Ph.D., předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy (SIPP) České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS) ČLS JEP. Seznam pracovišť, která se ke dni otevřených dveří připojí, je dostupný na www.plicnifibroza.cz a na www.pneumologie.cz. Odborníci se shodují, že je zásadní, aby nemoc u pacienta objevili včas a co nejdříve začali s léčbou. Jen tak mohou její postup zpomalit. Specialisté mohou pacienty léčit moderními antifibrotickými léky. Nemocným dosud hrozilo vysazení léčby, pokud naměřené hodnoty jejich plicních funkcí klesly o definovanou hodnotu. Bez léčby se jejich doba dožití krátila na týdny, maximálně měsíce. Takzvaná stopping rules jsou ale nově zrušena. „Nyní – i když pacientům plicní funkce poklesnou – můžeme v léčbě pokračovat. Je to naprosto logické, protože to, že se jednorázově sníží kapacita plic, rozhodně neznamená, že lék nezabírá. Pacient se velmi často po poklesu stabilizuje a nadále už drží na stejných hodnotách,“ vysvětluje prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně ČPFS ČLS JEP.

O idiopatické plicní fibróze
Idiopatická plicní fibróza (IPF) poškozuje plicní sklípky, jizví je – bere plochu k dýchání, plíce tuhnou a člověk se nemůže nadechnout. Projevy IPF lékaři často zaměňují za chronickou obstrukční plicní nemoc, zápal plic či srdeční selhání. Nemoc se ohlašuje zprvu nenápadně, člověk se začne zadýchávat do schodů, později i při chůzi či hovoru, v pokročilém stadiu má pocit nedostatku vzduchu při běžných denních činnostech a v závěru věnuje veškerou energii tomu, aby se nadechl. Bez správné léčby přitom IPF obvykle zabíjí do pěti let. S léčbou ale může pacient vzdorovat roky. Více informací na: www.plicnifibroza.cz nebo na www.mojemedicina.cz/ipf.